Whistleblowing (doslova pískání na píšťalku) je aktivní oznámení nekalého jednání ve veřejném zájmu odehrávajícího se zpravidla na pracovišti. Oznamovatel by měl mít možnost oznamovat na svém pracovišti či externě, vždy však důvěrně. Pokud oznámení učiní v dobré víře, měl by být následně chráněn proti odvetě za své jednání.
NEKALÉ JEDNÁNÍ – Za nekalé jednání označujeme jakékoliv protiprávní nebo i jiným způsobem závadné jednání, které ohrožuje život, zdraví, svobodu, bezpečnost či porušuje zájmy subjektů veřejné správy nebo nás daňových poplatníků, účastníků právnických osob (např. majitelů firem) či zákazníků soukromých firem. Tolik říká definice. V praxi se může jednat o trestný čin, či porušování zákonné povinnosti, nehospodárné nakládání s veřejným majetkem či o korupční jednání, střet zájmů, podvod, neoprávněné nakládání s prostředky veřejné podpory apod.
INTERNÍ OZNÁMENÍ -Interní oznámení jsou oznámení učiněná na pracovišti, tedy vašemu nadřízenému či jiné odpovědné osobě.
EXTERNÍ OZNÁMENÍ – Externí oznámení jsou oznámení učiněná mimo pracoviště, například příslušným státním orgánům, veřejně či třetím stranám. Třeba médiím, neziskovým organizacím, odborovým organizacím či členům parlamentu.
DOBRÁ VÍRA – Oznámení nekalého jednání by mělo být učiněno v dobré víře. Pokud se tedy rozhodnete oznámit například to, že váš kolega zneužívá svých pravomocí, měli byste být důvodně přesvědčeni o pravdivosti této skutečnosti. Zároveň byste měli vyvinout dostatečnou snahu zjistit všechna relevantní fakta, o která vaše oznámení opíráte.
OZNÁMENÍ VE VEŘEJNÉM ZÁJMU -Dle Nejvyššího správního soudu (NSS) musí být veřejný zájem výslovně formulován ve vztahu ke konkrétní posuzované záležitosti a musí být přesvědčivě odlišen od zájmu soukromého.
OZNAMOVATEL (WHISTLEBLOWER) -Slovo whistleblower vzniklo ze slovního spojení blow the whistle, doslovně zapískat na píšťalku, přeneseně nebát se upozornit na konkrétní nepravost. Nejužívanější český ekvivalent pro tento anglický výraz je oznamovatel.
Je třeba si uvědomit, že právo oznamovatele informovat společnost a uveřejnit informace o nekalých praktikách souvisí jednak se svobodou projevu, jednak s přesvědčením oznamovatele
založeném na morálních hodnotách jednat ve veřejném zájmu, respektive s uvědoměním si své vlastní odpovědnosti vůči společnosti.
DŮVĚRNOST OZNÁMENÍ – Jako oznamovatel byste měl mít možnost tzv. důvěrného i anonymního oznámení. Důvěrné oznámení znamená, že jméno oznamovatele je známé výhradně a pouze tomu, kdo oznámení přijímá. Tento příjemce je pak vázán zachovat utajení totožnosti oznamovatele, pokud ten neurčí jinak. Další možností je anonymní oznámení, kdy nikomu není znám jeho autor. Z toho vyplývá, že odhalení identity oznamovatele, ať už interně či externě by mělo být učiněno vždy a pouze se souhlasem oznamovatele samotného.
ODVETNÁ OPATŘENÍ – Odvetná opatření nastávají v souvislosti s učiněním oznámení a mohou mít přímou či nepřímou formu (například vztahující se na osoby blízké oznamovateli). Nejčastěji se jedná o:
výpověď; převedení na jinou práci; bezdůvodné snížení mzdy nebo platu; přeložení do jiného místa; změny v povinnostech a odpovědnosti či pracovních podmínkách; ztěžování výkonu práce (např. komplikování pracovní agendy, informační bariéry, neschvalování pracovních cest, přidělení neadekvátní pracovní agendy, zákaz vstupu do zaměstnání, nařízení práce z domova, zrušení e-mailové schránky, omezení vzdělávání, nařízená dovolená, atd.); negativní hodnocení pracovního výkonu; formy (ne)přímého bossingu a mobbingu; všechny zásahy, které představují neodůvodněnou změnu pracoviště či pozice;
pomluvy; vyhrožování; poškození majetku; fyzické útoky;
trestní oznámení; disciplinární řízení.
Jak se chránit proti odvetným opatřením naleznete v sekci – jak se chránit.
Jednotlivé pojmy vychází z textu Doporučení Rady Evropy CM/Rec(2014)7 z dubna 2014, pro legislativní rámec ochrany oznamovatelů.