Oznamte korupci bezpečně

Zabraňme katastrofě

…aneb co se nemuselo stát

Píše se rok 2016 a ve východních Čechách se stalo vlakové neštěstí. Při přejezdu vlakové soupravy se zhroutil železniční most, desítky cestujících utrpěly zranění, naštěstí nikdo nezemřel. Protentokrát. Znalecké posudky ukázaly, že v betonovém mostu chyběl dostatek ocelové výztuže, proto logicky nemohl dlouhodobě unést zátěž každodenního vlakového provozu. S podivem zůstává, že za několik tun oceli dle existujících faktur stát zaplatil. Peníze za fiktivní výztuž si rozdělila stavební a projekční firma, která stavbu zároveň dozorovala. Toto se nemuselo stát, pokud by promluvil Jiří Svoboda, úředník, který tušil, že jednou může dojít k tragédii…

- pan Jiří Svoboda, úředník
Jak je to u Vás doma?

pan Svoboda, úředník: "Takže říkáte, že u vás máte nějaký zákon, který by chránil to, aby mne nevyhodili, když bych ten podvod oznámil?"

Slovensko

pan Mečiar, úředník: “No, my u nás na Slovensku máme speciální zákon na oznamování přesně těchto věcí. Ten Vám zaručuje 100% anonymitu.”


paní Žižek, úřednice: “U nás máme také zákon, který by Vás ochránil.”

Slovinsko


Norsko

pan Ibsen, úředník: “My máme takový zákon už od roku 2007.”


pan Bregović, úředník: pan Bregović, úředník: “No vidíte! A my zákon, který chrání oznamovatele korupce, máme od roku 2015. Kdo by to byl řekl, že jsme dále než vy Češi.”

Srbsko


Rumunsko

paní Hagi, úřednice: “My v Rumunsku máme podobný zákon také.”


pan Lennon, úředník: “V Británii máme ochranu whistleblowerů zakotvenou poměrně dlouho – už od roku 1998.”

UK


JAR

pan Mandela, úředník: “I u nás v Jihoafrické republice máme zákon, který by Vás ochránil.”


paní Farrell, úřednice: “Zákon na ochranu oznamovatelů korupce máme už přes rok také a je určitě lepší než ten britský.”

Irsko

pan Svoboda: "No a koho vlastně ten váš zákon chrání?"

Slovensko

pan Mečiar: “Zákon je pro všechny. Jak pro normální zaměstnance, tak i úředníky, policisty, učitele, hasiče nebo vojáky.”

Více:
Více: Slovenský zákon o některých opatřeních souvisejících s oznamováním protispolečenské činnosti z roku 2015 upravuje poskytování ochrany osobě v pracovněprávním vztahu (kromě zaměstnanců a státních zaměstnanců se vztahuje také na osoby ve služebním poměru, tedy např. policisty, hasiče, celníky či profesionální vojáky). Vedle oznamovatele dopadá ochrana i na osobu jemu blízkou, je-li v pracovněprávním vztahu se stejným zaměstnavatelem.

paní Žižek: “U nás zákon chrání úplně všechny zaměstnance, ať už působí ve firmě nebo na úřadě.

Více:
Zákon o integritě a prevenci korupce novelizovaný roku 2010 se vztahuje na každého zaměstnance, veřejného či soukromého sektoru.
Slovinsko


Norsko

pan Ibsen: “Náš zákon se až na pár výjimek vztahuje na všechny zaměstnance.”

Více:
Nová legislativa na ochranu oznamovatelů vstoupila v Norsku v účinnost v roce 2007 zákonem týkajícím se pracovního prostředí, pracovní doby, ochrany zaměstnanosti etc. Tento zákon poskytuje všem zaměstnancům ve veřejném i soukromém sektoru právo oznámit podezření ze zneužití moci, resp. nesprávného počínání ve funkci v jeho organizaci.

pan Bregović: U nás se ten zákon vztahuje nejen na všechny zaměstnance, ale dokonce i na uchazeče o práci.

Více:
Chráněným oznamovatelem je jakákoliv fyzická osoba, která oznámí nekalé jednání v souvislosti se svým zaměstnáním, přijímacím řízením, využíváním služeb poskytovaných veřejnými či jinými orgány; v souvislosti s obchodním jednáním; vlastnictvím v obchodní společnosti.
Srbsko


Rumunsko

paní Hagi: “Narozdíl od Srbska, Slovenska nebo Norska se náš zákon vztahuje jen na úředníky.”

Více:
Ochrana oznamovatelů je v Rumunsku upravena v zákoně na ochranu veřejných činitelů ohlašujících porušení zákona. Zákon se vztahuje na zaměstnance ve veřejném sektoru. Nevztahuje se naopak na soukromý sektor či justici.

pan Lennon: “Zákon chrání běžné zaměstnance i úředníky a další.”

Více:
Britská úprava ochrany whisleblowerů se vztahuje nazaměstnance veřejného i soukromého sektoru. Zákon pak zarnuje nejen samotné na zaměstnance, ale také na dodavatele, stážisty, agenturní zaměstnance, policejní úředníky a další.
UK


JAR

pan Mandela: “Náš zákon se vlastně vztahuje na všechny, kteří za práci pro zaměstnavatele získávají odměnu.”

Více:
Jihoafrický zákon upravuje postup pro zaměstnance veřejného i soukromého sektoru. Zaměstnancem se rozumí každá osoba, která pracuje pro jinou osobu nebo pro stát a která obdrží nebo má nárok na odměnu, a dále jakákoli jiná osoba, která se jakýmkoliv způsobem podílí na výkonu činnosti nebo podnikání zaměstnavatele.

pan Svoboda: "Komu bych tedy u vás ten podvod a krádež veřejných peněz měl oznámit?"

Slovensko

pan Mečiar: “Každý úřad musí mít zveřejněno jméno konkrétního člověka, který je za vyřízení zlodějny, o které se rozhodnete promluvit, zodpovědný.”

Více:
Zákon stanovuje povinnost pro všechny orgány veřejné moci a pro střední a velké podniky (s min. 50 zaměstananci) vytvořit vnitřní systém vyřízení podnětů zaměstnanců o protispolečenské činnosti. Každý zaměstnavatel musí určit zodpovědnou osobu za přijímání a vyřízení podnětů, která bude podléhat přímo nejvyššímu vedení společnosti anebo orgánu veřejné moci.

paní Žižek: “Ve Slovinsku existuje nezávislá Komise pro prevenci korupce, na kterou se bez obav můžete obrátit.”

Více:
Každý zaměstnanec může informovat Komisi pro prevenci korupce o případech korupce na svém pracovišti.
Slovinsko


Norsko

pan Ibsen: “Ta naše úprava zavádí povinnost pro všechny zaměstnavatele – samozřejmě záleží na velikosti podniku – mít nějaký postup, jak řešit otázky oznamování nekalostí. Na Vašem úřadě by podle naší úpravy měli mít způsob oznamování vyřešený.”

Více:
Zaměstnavatelé jsou povinni zavést vnitřní oznamovací postupy nebo jinak usnadnit whistleblowing, avšak přihlíží se rovněž k velikosti organizace a dalším faktorům. V praxi jsou této povinnosti zproštěny pouze malé podniky s několika zaměstnanci. Za vhodný je považován vždy takový postup, kdy zaměstnanec plní svou oznamovací povinnost, postupuje v souladu s interními oznamovacími mechanismy dané organizace nebo podává oznámení u orgánu dohledu či jiných orgánů veřejné správy.

paní Hagi: “Náš systém úplně přesně neříká, komu byste to měl oznámit. Je jedno, jestli zvolíte média, parlamentní komise, odbory nebo nevládky.”

Více:
Zákon nerozlišuje interní či externí způsob oznámení. Umožňuje nahlásit nekalé jednání jednomu nebo současně více orgánům. Mezi nimi jsou zmíněny například etické komise zřízení v rámci insitutuce, soudy, média, parlamentní komise, odbory či nevládní organizace.
Rumunsko


UK

pan Lennon: “U nás byste měl celkem tři možnosti, jak oznámení provést. Zahrnují to, že se obrátíte na svého šéfa, nějaký kontrolní orgán v daném sektoru nebo přímo na aktéry typu médií NGO atd.”

Více:
Sledovaný zákon upravuje tři způsoby chráněného oznámení informací. Prvním z nich je vnitřní oznámení, kdy se zaměstnanec obrací na manažera či ředitele organizace, v níž působí. Druhým způsobem zveřejnění je možnost obrátit se na kontrolní orgán (Úřad pro zdraví a bezpečnost, berní úřad či finanční úřad). Třetím z nich je tzv. širší zveřejnění, kdy se zaměstnanec může obrátit přímo na policii, média, poslance, neziskové organizace apod.,

pan Mandela: “My máme narozdíl od Britů dokonce 5 různých možností oznámení. Těch lidí a institucí, na které byste se mohl obrátit, je skutečně hodně.”

Více:
Zákon upravuje 5 různých způsobů oznámení – u právního zástupce, zaměstnavatele, ministra nebo člena provinční výkonné rady, u určené fyzické nebo právnické osoby (zatím stanoven pouze veřejný ochránce práv a generální auditor) a obecné chráněné zveřejnění (např. v médiích).
JAR


Irsko

paní Farrell: “Naše úprava vymezuje tři způsoby oznámení, které jsou podle zákona chráněny. Ty zahrnují jak oznámení uvnitř pracoviště či instituce, tak další osoby k tomu určené, ale i média atd.”

Více:
Zákon upravuje tři způsoby chráněného oznámení. Prvním je interní oznámení na pracovišti učiněné zaměstnavateli nebo třetí osobě, zmocněné zaměstnavatelem vyřizovat oznámení nebo tzv. odpovědné osobě, pokud se nekalé jednání týká předchozích dvou osob. Druhým jsou takzvané osoby určené, které vyjmenovává nařízení Ministerstva pro veřejné výdaje a reformy. Seznam zahrnuje například komisaře pro ochranu osobních údajů, Nejvyšší kontrolní úřad apod. Třetí možnost pak představují média, advokát, odborové organizace apod.

pan Svoboda: "Co se pak stane s mým oznámením?"

Slovensko

pan Mečiar: “Daný člověk má 90 dní na to, aby Vám dal vědět, jak s oznámením naložil.”

Více:
Každý zaměstnavatel je povinen přijmout a prověřit každý podnět do 90 dní od jeho přijetí. V případě, že se nejednalo o anonymní podání, je zaměstnavatel povinen informovat oznamovatele o způsobu vyřízení jeho podnětu. Inspektorát práce může zaměstnavateli za nesplnění povinností v souvislosti s vnitřním systémem vyřízení podnětů uložit pokutu až 20.000 EUR.

paní Žižek: “U nás zmíněná Komisi pro prevenci korupce daný podnět prošetří a popřípadě jej předá státním orgánům k vyšetřování.”

Více:
Pokud Komise shledá, že oznámení má rysy trestného činu, je povinna jej předat státním orgánům.
Slovinsko

pan Svoboda: "Vím jistě, že by mne za jakékoliv oznámení vyhodili nebo mně jinak zničili život. Podle té vaší úpravy bych se proti jejich odvetě mohl nějak bránit?"

Slovensko

pan Mečiar: “Kdyby Vás chtěli vyhodit, tak stačí zajít na inspektorát práce a ten může výpovědi zabránit.”

Více:
Oznamovatel, který se domnívá, že na něj zaměstnavatel uplatňuje odvetná opatření kvůli oznámení, se může obrátit na inspektorát práce. Ten může pozastavit účinnost pracovněprávního postihu od zaměstnavatele na 14 dní s tím, že pokud se v této lhůtě zaměstnanec obrátí na soud s návrhem na předběžné opatření, pozastavení účinnosti postihu trvá až
do pravomocného rozhodnutí soudu o takovém návrhu.

paní Žižek: “Tady opět hraje roli naše Komise, která může udělit pokutu či zastavit odvetná opatření ze strany zaměstnavatele, např. pokud by Vás chtěl vyhodit. Popř. může Vám i členům Vaší rodiny zajistit v případě nutnosti i další ochranu.”

Více:
V zákoně jsou stanoveny pokuty pro případy uplatnění odvetných opatření. Komise poskytne oznamovateli pomoc při identifikaci příčinné souvislosti mezi oznámením a odvetným opatřením, a pokud existuje, Komise může přikázat zaměstnavateli okamžitý zákaz uplatňování odvetných opatření. Pokud není příkaz respektován a jedná se o státního zaměstnance, jemuž odvetná opatření znemožňují vykonávat současnou práci, může zaměstnavatele požádat o přeložení na ekvivalentní pracovní pozici a informovat o tom Komisi. Důkazní břemeno leží na zaměstnavateli. Komise má také v případě nutnosti povinnost zajistit oznamovateli, potažmo jeho členům rodiny, ochranu dle zákona o ochraně svědků.
Slovinsko


Norsko

pan Ibsen: “Ano, proti jakékoliv šikaně a odvetným opatřením Vás náš zákon chrání. Dokonce jste chráněn i před tím, než krádež oznámíte.”

Více:
Odplatou se dle zákona rozumí jakékoli nepříznivé zacházení s oznamovatelem, které je přímým důsledkem reakce na učiněné oznámení, přičemž takové zacházení je výslovně zakázáno. Před odvetou je rovněž chráněn zaměstnanec, který signalizuje, že učiní oznámení (např. kopírováním dokumentů nebo prohlašováním, že učiní oznámení, nedojde-li ke změně protiprávní praxe).

pan Lennon: “Pokud by Vás vyhodili, tak máme právo se obrátit na soud a ten by měl Vaši výpověď zastavit.”

Více:
Byl-li zaměstnanec propuštěn, může se do sedmi dnů obrátit na soud s návrhem na předběžné opatření, aby zůstal v zaměstnání až do ukončení šetření. V případě, že takovému zaměstnanci byla doručena výpověď, důkazní břemeno o skutečnosti, že se rozvázání pracovního poměru netýká jeho oznámení, leží na zaměstnavateli.
UK


JAR

pan Mandela: “Měl byste podle zákona nárok na přezkum soudem. Také byste, pokud vám hrozí odveta v souvislosti se zveřejněním, měl být předeven na jiné místo.”

Více:
Pokud zaměstnavatel vůči zaměstnanci užije odplatné opatření, rozhoduje o sporu pracovní soud. V případě, že zaměstnanci v souvislosti s učiněným zveřejněním hrozí užití odplatných opatření, musí být, požádá-li o to a je-li to možné, převeden na jiné místo u téhož zaměstnavatele, státní zaměstnanec případně do jiného správního orgánu, přičemž takovým převedením nesmí dojít ke zhoršení jeho pracovních podmínek, ledaže by k tomu dal písemný souhlas.

paní Farrell: “Pokud Vás na základě oznámení vyhodili nebo Vám tím vyhrožují, tak máte nárok na ochranu.”

Více:
Pracovník, který tvrdí, že byl propuštěn nebo mu je vyhrožováno propuštěním v souvislosti s podáním oznámení, se může obrátit na soud, aby úkon přezkoumal. Oznamovatelé dále požívají občanskoprávní imunitu před žalobami o náhradu škody a ochranu z důvodu plnění právní povinnosti podle zákona o pomluvě.
Irsko

pan Svoboda: "Celý ten proces by mě stál mnoho peněz a času. Prostě bych na to neměl. Nahradil by mi někdo podle té vaší úpravy vzniklou újmu?

Slovensko

pan Mečiar: “Když pachatele toho rozkrádání veřejných peněz nakonec odsoudí, tak si můžete požádat o odměnu.”

Více:
Zákon umožňuje oznamovateli závažné protispolečenské činnosti poskytnout odměnu. Jde o nenárokovatelnou odměnu, o kterou je možné požádat až po pravomocném odsouzení pachatele nebo pokud se prokáže spáchání správního deliktu. Ministerstvo spravedlnosti může poskytnout odměny do výšky až padesátinásobku minimální mzdy.

paní Žižek: “Ano! Za odvetu můžete požadovat po zaměstnavateli náhradu škody.”

Více:
Zákon stanoví, že pokud je oznamovatel vystaven odvetným opatřením a nepříznivým následkům, má právo požadovat po zaměstnavateli náhradu škody.
Slovinsko


Norsko

pan Ibsen: “Náš zákon Vám v případě prokázané újmy zaručuje odškodnění.”

Více:
Jestliže se prokáže, že oznamovatel byl vystaven odplatě, může mu být přiznáno odškodnění, jehož výše není nijak limitována.

pan Lennon: “Pokud by po Vás šli, tak máte nárok na náhradu škody.”

Více:
V případě, že byl zaměstnanec po zveřejnění vystaven pronásledování (šikaně či diskriminaci) nebo byl propuštěn, může se obrátit na soud a uplatňovat náhradu škody, přičemž možná výše náhrady škody není nijak limitována, odvíjí se od výše ušlého zisku. Jestliže byl zaměstnanec pouze viktimizován, a ne propuštěn, může požadovat též náhradu nemajetkové újmy.
UK


Irsko

paní Farrell: “Máte nárok na náhradu odměny v případě neoprávněného vyhazovu.”

Více:
Zákon přiznává možnou náhradu odměny za posledních 5 let v případě nezákonné výpovědi.

This content is supported by the European Union Programme Hercule III (2014-2020). This programme is implemented by the European Commission. It was established to promote activities in the field of the protection of the financial interests of the European Union.

It reflects the author’s view and that the European Commission is not responsible for the views displayed and/or in conjunction with the activities for which the grant is used.

OLAF

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.

www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz